Piercing 1. díl – historie

Šárek Párek mi dala možnost, použít nějaké materiály z jejího školního projektu o tělesných modifikacích, takže to postupně nahodím na web v několika dílech. Dozvíte se něco z historie modifikací, dále zde bude popsáno několik možností umístění piercingu a v neposlední řadě i představení skarifikace a vypalování.

 

Piercing (odvozeno z anglického slova pierce neboli „propíchnout“) je propíchnutí určité části těla (kůže) a vložení šperku do vzniklého tunelu. Jeho artefakty se objevují na nálezech starých cca 5000 let, kdy mu býval přisuzován rituální a náboženský význam. Signalizoval však často i sociální postavení nositele. V některých kulturách například ve starověkém Řecku – však nošení piercingu považovali za věc nevhodnou. Ve dvacátém století byl piercing spojován s hnutím hippies, ale rozmohl se až mezi členy punku. K jeho rozšíření do většinové společnosti přispěly hudební skupiny, které piercing používaly jako jeden ze způsobů vymezení se oproti ostatním kapelám, a sympatizanti těchto hudebních uskupení chtěli vypadat jako jejich idoly.

Piercing lze umisťovat na různé části těla, například na uši, obličej, jazyk, ale také do prsní bradavky, pupíku či genitálií, a to jak u mužů, tak také u žen. Na všechna tato místa se vkládají šperky nejčastěji
vyrobené z titanu, a to proto, že tento kov nezpůsobuje nežádoucí reakce organismu. Do jazyka se však vkládají i šperky z bioplastu, neboť plast v porovnání s ozdobami z kovu tolik nepoškozuje zubní sklovinu.

Piercing má historii trvající několik tisíc let (existují nálezy dokládající propichování ušních lalůčků již před 5000 lety) a jeho rozšíření bylo po celém dnešním světě. Býval mu přisuzován rituální a náboženský význam. Ozdobné kroužky, kolíčky či tyčinky ze dřeva, kovu nebo kostí sloužily jako symbol vstupu jedince mezi dospělé nebo byly symbolem sociálního postavení nositele. Byly však i oblasti (například antické Řecko), kde byl piercing naopak považován za znak barbarství a nošení takových ozdob bylo postihováno. První zmínky o piercingu pocházejí z mladší doby kamenné, což dokazují africké nálezy přívěsků ze želvích krunýřů, zubů divočáků a zvířecích kostí. Dle dochovaných maleb lze usuzovat, že se jimi tehdejší lidé zdobili v uších či v nose. I na nejstarším mumifikovaném těle, jež bylo nalezeno v rakouských Alpách, je patrný piercing uší. A také na posmrtné masce egyptského faraona Tutanchamona je možné pozorovat náušnice v uších. Piercing se objevoval i mezi původními obyvateli Aljašky. Zdejší lidé měli z náboženských důvodů propíchané uši (protože věřili, že ušima do těla vcházejí démoni a kov je měl odpuzovat), dále pro ozdobu nosili kolíky v nose či ženy se zdobily perlami z korálů nebo jantaru v nosní dírce. V polovině dvacátého století byl piercing spojován s přívrženci hnutí hippies. Výraznější rozvoj ale představoval až punk v sedmdesátých letech 20. století, což byl alternativní styl mládeže, která se chtěla odlišovat od konzervativního stylu života svých rodičů. Sympatizanti punku se proto snažili své okolí šokovat (stylem oblékání, poslouchanou hudbou či množstvím spínacích špendlíků na oblečení a piercingů v uších nebo jiných částech obličeje). Ač byl tedy v Evropě piercing považován za prvek skupin stojících spíše na okraji společnosti (a také homosexuálů a masochistů), pronikal postupně stále více do většinové společnosti. Zasloužil se o to například módní návrhář Jean-Paul Gaultier, který do svých kolekcí zařazoval oblečení s prvky tetovacích motivů a modelky s piercingovými šperky.

Materiály pro článek dodala Šárek Párek

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

 

William Shakespear
1660 portrét Williama Shakespeara líčí jako velkého básníka
s náušnicí. Zda to bylo skutečně součástí jeho vizáže není jisté.
Umělec mohl mít smysl pro humor. Opak je však pravdou, v té
době byla náušnice symbolem poezie.

Comments

comments