Začínající tatérka Marie – od strojku k handpoke

Marie prvně zkusila strojek, klasickou ,,čínu z Ali,, ale po několika sezení stojek odložila a od té doby tetuje pouze ručně bez strojku. Mezi její oblíbené motivy patří příroda a rostliny.

 

Zhruba před rokem se mi zdál sen. V tom snu jsem byla skvělá tatérka a měla jsem pořád plný diář – tetovala jsem obří motivy přes celé tělo, i minimalistické blbinky na jeden centimetr čtvereční. Vzbudila jsem se celá nadšená, ale nikdy předtím mě nenapadlo, že bych mohla zkusit tetovat, tak jsem tomu snu v první chvíli nepřikládala žádný význam. Jenomže během dne mi napsal jeden z mých kamarádů, že mu zrovna přišel strojek, a v práci se mě šéf zeptal, kdy že teda začnu tetovat. A bylo to. Přišla jsem domů a objednala sadu z Aliexpressu.

Strojky přišly až na konci srpna, ale hned jsem se toho chytla a potetovala jsem tašku pomerančů a banánů. Na umělou kůži jsem to taky zkusila, ale prakticky vzápětí jsem ji vyhodila. Udělala jsem tři, čtyři kérky mým blízkým kamarádům a zklamaně jsem strojek zase uložila do šuplíku. Od té doby jsem ho vytáhla už jen jednou – a to před pár dny, kdy jsem se rozhodla celý set zase prodat.

Moje ruce si totiž zvykly na ten pocit, když držíte jen jednu jehlu a tečku za tečkou vytváříte něco, co tam ještě před chvílí nebylo, ale zato to tam bude napořád. Mám ráda to nadšení a nervozitu, která jde ze mě i z tetovaného, když přenášíme motiv na kůži. Miluju ten pocit, když dodělávám poslední drobné detaily, a vidím, že moje dílo dosáhlo svojí punkové (ne)dokonalosti. Ale úplně nejradši mám nadšení těch, kteří si vyberou jako tatéra moji bláznivou potetovanou osobu – ten okamžik, kdy se konečně mohou podívat na hotové tetování, to občasné pošťouchnutí k pár dalším tečkám, ale hlavně jejich spokojený úsměv.

Zkrátka ačkoliv nejsem profík a naopak jsem stále ve fázi objevování, co všechno jehly dokážou, nadšení pro věc mám přímo gigantické. Dělám vlastní návrhy podle přání tetovaných, mám ale i pár, které sama toužím vytetovat, a zatím se jich nikdo neujal. Jsou to převážně květiny a příroda, nějaká ta příšerka a pár abstrakcí. Nebráním se ale téměř ničemu a vyzkoušet chci toho co nejvíc.

Jmenuji se Marie. Píšu, fotím a od prosince tetuji metodou handpoke. Nevím, kde se ta touha ve mně vzala, ale už zapustila kořeny a jen tak se jí nezbavím. A ani nechci. Miluju to.

 

Facebook Marie Němcová

Instagram prcinkomet

Web – Věřím na víly

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Comments

comments