Rozhovor s Nickem, tatérem z Kanady

Nick je tatér z Quebecu, který mě na první pohled zaujal nejen svým potetovaným obličejem, ale i tetováním očního bělma. V rozhovoru se o něm dozvíte něco víc.

 

Prvně by ses nám mohl trochu představit. Jaká je tvoje práce a odkud jsi?

Ahoj, jmenuju se Nick, je mi 36 a jsem z Quebecu v Kanadě. Vlastním tetovací salón s šesti zaměstnanci a sám jsem také tatér. Zaměřuju se na thrash, black work a geometrii.

Kdy ses poprvé setkal s tetováním a piercingem?

Poprvé jsem se setkal s tetováním v mých 12, kdy jsem potkal svého souseda, kterého právě pustili z vězení. Ten mi ukázal jeho podomácku vyrobený tetovací strojek, a když mi bylo třináct, udělal mi první tetování. Od té doby jsem s tím nepřestal.

Co všechno na svém těle máš?

Mám dva nostrily roztažené na 8 mm, potom obě uši na 25mm. Mám branding na svojí pravé ruce a skarifikaci na obličeji. Mám potetovaný jazyk, oční bělmo a spoustu jiných tetování.

Kdy přišel ten zlom a nechal sis potetovat oční bělmo, jazyk a celý obličej?

To bylo, když jsem si uvědomil, že moje vize krásy je moje vlastní a že nemusím poslouchat ostatní – co si myslí, nebo co po mně chtějí. Je to můj život, moje kůže, moje vize a především je to moje plátno.

Má každé tvé tetování nějaký význam, nebo je to spíš o estetice?

Řekl bych, že většina z nich nějaký význam má, ale spíše dohromady tvoří nějaký koncept, než že by každé z nich mělo svůj vlastní význam. Budu s ním hotov, až budu mít potetovaných kolem 90 % mého těla, a v tu chvíli se ty významy propojí a bude to zobrazení mé životní vize.

Co pro tebe bylo nejnáročnější, a co nejbolestivější?

To nejspíš bude moje oční bělmo, protože se bojím jehel – jo, je to vtipné, ale pravdivé – a nesnesu nic v mých očích, a to ani vodu nebo dotek. Takže jo, to bylo hodně náročný. Co se týče nejbolestivější modifikace, tak to nedokážu úplně říct. Nejspíš můj jazyk, to nebyla vůbec sranda, a ani tetování na očních víčkách.

Všiml jsem si, že věnuješ i suspension. Děláš i nějaké vystoupení, nebo to je pouze soukromé zavěšování?

Zpočátku to byla hodně osobní věc, bylo to pro mě hlavně o tom zjistit, jestli na to mám, nebo jak se u toho člověk cítí. O suspension jsem snil už od sedmnácti let, ale poprvé jsem to zkusil v 34 letech, od té doby jsem s tím nepřestal. Teď už to není jenom osobní věc. Když se mi v osobním životě stane něco, co mě raní, tak se jdu zavěsit, čímž můžu odstartovat nový život. Ale taky se zavěšuju na music show mého kamaráda nebo dělám pulling (foto č. 1) ve freak show.

Jak na tebe reaguje okolí? Převažují negativní reakce, nebo se s tebou lidi třeba rádi vyfotí?

Určitě obojí. Nějací lidé jsou ze mě úplně vyděšení, nějací jsou zvědaví a někomu se to i líbí. Už hodněkrát jsem byl požádán o společnou fotku, ale určitě mohu říct, že většina reakcí je buď zmatených, nebo zvídavých.

Jak je na tom piercing, tetování a obecně modifikace ve tvojí zemi? Je to tam pořád spíše underground pro určitou skupinu lidi, nebo se to stalo módní záležitostí?

Nemyslím si, že by tetování a piercingy byly trendem, ale dle mého názoru spíš životním stylem. Obecně je společností mnohem lépe přijímáno, když si někdo nechá udělat tetování nebo piercing. Kdyby vás tady v Kanadě někdo odmítl zaměstnat jenom z důvodu, že máte tetování na rukou, mohl by se dostat do problémů. Co se týče těžších modifikací, myslím si, že to ještě chvíli potrvá, zvlášť s tím, jak dlouho trvalo, než si lidé zvykli na tetování a piercing. Těžší modifikace jsou spíš pro takovou undergroundovou komunitu – „rodinu“ – a je tomu tak správně.

Jak je to v Kanadě třeba s tetováním očí? Má to hodně lidí? A dělá to hodně salónů?

Tady v Kanadě vím jen o dvou umělcích, co to dělají, a kterým se dá věřit. Nevím o moc lidech, co je mají, možná tak patnáct, dvacet lidí. Vážně si vybavuji možná tak 2 salóny, co to tu dělají. Jsem si téměř jistý, že se všemi těmi skandály ohledně tetování bělma, se to v Kanadě za chvíli zakáže, stejně jako ve většině zemí.

Jezdíš na nějaké tattoo akce i třeba do Evropy?

Dostal jsem pozvání na 12. Toulouse Tattoo Expo ve Francii v lednu 2019. To bude můj první výlet do Evropy a nemůžu se dočkat, protože toužím po tom objevovat styly tetování v dalších zemích.

Jaké máš plány do budoucna? Co bys ještě rád podstoupil, a do čeho bys v životě nešel?

Do budoucna plánuji pokrýt zbytek mého obličeje black workem a potom v geometrickém designu na to dodělat branding (pálení). Poté pokrýt zbytek těla black workem, abych poté mohl začít vyřezávat a vypalovat. Chci taky absolvovat parajump nebo bungee jump na háku. Nemyslím si, že existuje něco v oblasti modifikací, co bych nezkusil. Těžko říct, teď bych to nedělal, protože na to není správný čas, ale možná na to jednou čas přijde. Takže nemůžu říct, že je něco, co bych nezkusil.

Velice ti děkuji za rozhovor.

Nemáš vůbec zač a díky za otázky! Ještě bych rád dodal něco k tetováním, piercingům a modifikacím obecně: lidé by měli přestat šetřit a začít konečně vybírat na základě kvality provedení. Modifikace mohou být nebezpečné – včetně tetování nebo piercingu, když nejsou dobře provedené. Buďte v tomhle prostě opatrní.

za překlad děkuji Aleně Kráčmarové

Facebook Nick Theriault

Instagram thrash_freak_qc

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Comments

comments